Kaira Wagoner
Kaira Wagoner je absolventkou Guilford College, získala magisterský a doktorský titul na University of North Carolina Greensboro (UNCG) a pět let působila jako postdoktorandka v laboratoři sociálního hmyzu UNCG. Dr. Wagoner v současné době působí jako výzkumný pracovník a dělí svůj čas mezi UNCG a Optera, start-up se sídlem v Greensboro zaměřený na zlepšení zdraví včely medonosné, který v roce 2020 spoluzaložila. Výzkum Dr. Wagoner se zaměřuje na včelí škůdce a choroby, zejména pokud se týkají imunitního mechanismu hygienického chování, tj. schopnosti dospělých včel odhalit a odstranit nezdravý plod. Dr. Wagoner v současné době využívá přirozené stresové signály včely k vývoji nového nástroje, který by usnadnil včelaření a zlepšil selekci včel odolných vůči chorobám a škůdcům, zejm. roztoči Varroa Destructor. Když není v laboratoři nebo na včelnici, Dr. Wagoner ráda cestuje, hraje hry a tráví čas venku se svým manželem a dvěma chlapci milujícími přírodu.
Příspěvek: UBeeO – Nástroj pro zlepšení včelího zdraví a hygieny (online)
Abstrakt:
Včely bojují se škůdci a chorobami hygienickým chováním, zjišťováním a odstraňováním nezdravého plodu. Hygienická schopnost se však mezi včelstvy značně liší. Identifikovali jsme nezdravé pachy plodu, které spouštějí hygienickou reakci. Na tomto základě jsme vyvinuli jsme nový nástroj pro měření odolnosti včel proti škůdcům a chorobám, čímž jsme získali důležité informace pro další chov a management včelstev.
Torben Schiffer
pracuje pro prof. Jürgena Tautze (Univerzita Würzburg). Jeho výzkum se zaměřuje na klimatické podmínky dutin stromů a úlů a účinky na zdraví včel. Kromě toho je odborníkem na symbiotický vztah mezi štírky (Cheliffer) a včelami. Dokázal, že štířci se živí mimo jiné roztoči Varroa a larvami brouků. Dále zkoumá účinky včelaření na chování a zdraví včel.
Příspěvek: Pravá hodnota medu (online – So 30.9)
Abstrakt:
„Sklenice medu není nic jiného než sklenice naplněná tekutým vymíráním druhů…“ V této přednášce přistoupíme k tomuto provokativnímu prohlášení a ukážeme si, proč včelařství vede na mnoha místech k plíživé ekologické katastrofě. Jak tedy bude vypadat udržitelné a udržitelné včelaření?
Příspěvek: Vedlejší efekty včelaření na opylovatele a prostředí (online – Ne 1.10)
Abstrakt:
Včely se během svého vývoje přizpůsobily životu v dutinách stromů. Moderní úly však mají výrazně odlišné životní podmínky a způsobují tak řadu závažných nežádoucích účinků. V této přednášce si ukážeme, proč musí včelařství neustále bojovat proti nemocem a problémům, které si samo způsobuje.
Geert Steelant
žije v Aartrijke-Belgii. Více než 20 let pracuje se včelami. Ve Francii, kde působil 10 let, se naučil, jak přistupovat ke včelám tím nejpřirozenějším způsobem. Antoine, včelař na hradním pozemku, mu předal svou pracovní metodu a lásku k včelám. Pracuje podle Warrého metody, ale používá osmihranný úl, který vynalezl sám. Včely jsou divoký hmyz, nikoliv hospodářské zvíře, a mělo by s nimi být zacházeno s největší úctou.
Příspěvek: Predátoři roztoče Varroa – boj s Varroa za pomoci dravého roztoče Stratiolaelaps scimitus
Abstrakt:
Vytvořením biotopu, ve kterém žijí draví roztoči pod včelím úlem, je možné bojovat s roztoči Varroa velmi přirozeným způsobem.
Martina Hřebenářová
včelaří se svým manželem v Plzni a na vrcholcích Šumavy. Vystudovala VŠCHT a absolvovala obor včelařství na Středním odborném učilišti v Blatné. Organizuje setkávání včelařů a včelařské konference, přednáší, publikuje. V současnosti postgraduálně studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a věnuje se počátkům moderního včelařství v zemích Koruny české.
Příspěvek: Škola včelní
Abstrakt:
Přednáška přiblíží podle znovunalezeného rukopisu moravského včelaře Martina Klímy 250 let staré včelaření využívající jen přírodní postupy a prostředky. Včelařské postupy a triky, které jsme v době dnešního moderního včelaření zapomněli.
Tomáš Ivanský
je manažer, softwarový architekt, amatérský včelař/lesák/hospodář. Žiji v pahorkatině nízkého Jeseníku, kde pečuji o rodinné pozemky a cca. 50 včelstev. Čím déle se včelami žiji, tím více si uvědomuji, jak je sociální organismus včelstva odlišný a rozumově obtížně uchopitelný pro individualistického savce jakým je Homo sapiens.
Příspěvek: Kolapsy včelstev – mýty, hypotézy, fakta
Abstrakt:
V příspěvku jsem se pokusil strukturovaně nahlédnout na problematiku syndromu náhlého zhroucení včelstva (CCD). Zaujalo mě velké množství domněnek, teorií spojených s problematikou, jakož i záměny korelací s kauzalitami k nimž v odborné diskusi na toto téma dochází. Na téma budu nahlížet prizmatem vlastní zkušenosti, nenechám zahálet ani matematické a simulační metody či výstupy již realizovaných výzkumných projektů.
Martin Staroň
je absolvent Univerzity veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach (SR), kde dokončil aj postgraduálne štúdium. Od roku 2008 pracuje na Ústave včelárstva v Liptovskom Hrádku, momentálne na pozícii vedeckého pracovníka. Pracovisko je súčasťou Národného poľnohospodárskeho a potravinárskeho centra s vedením v Nitre. Medzi jeho hlavné témy výskumu patrí zdravie a vitalita včelstiev, terapeutické intervencie vo včelárstve a ich vplyv na kvalitu včelích produktov a to aj vo vzťahu ku toxikologickej záťaži životného prostredia včiel medonosných a iných opeľovačov.
Příspěvek: Rezíduá prípravkov na ochranu rastlín v úľovom prostredí na Slovensku
Abstrakt:
V príspevku sa venuje práve poslednej zo spomínaných tém, teda skríningovému monitorovaniu záťaže úľového prostredia prípravkami na ochranu rastlín a terapeutikami na Slovensku v roku 2022.
Petr Texl
je zakládající člen PSNV-CZ a MSVV. V roce 2008 iniciátor Varroa monitoring systému, včetně monitorovacích podložek, který byl reakcí na první oficiálně přiznané plošné úhyny v zimě 2007/2008. Byl u zrodu Letních škol nástavkového včelaření (2004) a akreditace učebního oboru Včelař na SOU Blatná (2010). Člen realizačního týmu autorů čtyř svazků učebnic Včelařství (2014 – 2022). V současnosti redaktor časopisu Moderní včelař.
Příspěvek: Monitoring v převčelené krajině
Abstrakt:
Česká republika má největší hustotu zavčelení, téměř 10 včelstev/km2 (evropský průměr je 2,5) a naproti tomu máme pro včely nevhodné největší půdní celky s monokulturami. Krajina s průmyslovým zemědělstvím a ubývající potravní zdroje nejen pro včely snižují přirozenou vitalitu a odolnost vůči nemocem včel. Tyto faktory mají za následek častěji se vyskytující plošné zimní úhyny včelstev. Udržitelné včelařství v ČR vyžaduje průběžné monitorování zdravotní situace včelstev.
Karel Jiruš
je technik, který se celý život zajímá o přírodu, do které se kdysi odstěhoval z Prahy a především o včely. Včelařením se chtěl dvakrát živit, ale nepovedlo se mu to ani jednou. Jeho profese požaduje reprodukovatelné výsledky, do čehož patří i jednoznačné určení příčin selhání, aby se neopakovaly. Proto se víc než o med zajímal o to, proč některá včelstva opovrhují teorií a chovají se v rozporu s ní a především ta, co hynula i když měla dávat výnosy. Protože se mu problém nepodařilo vyřešit, přestává chovat včely ve větším měřítku a bude se nadále včelami jen kochat a v přírodě u nich relaxovat.
Příspěvek: Pobuřující krátká přednáška o našich neúspěších
Abstrakt:
Závěrečné shrnutí všech neúspěchů a rozporů teorie s praxí při včelaření v oblasti s opakujícími se úhyny a upozornění na možné příčiny. Zejména na to, že o úhynech píší a teoretizují autoři většinou bez zkušeností s úhyny a pak s velkou pravděpodobností jde o chybné určení primární/základní/kořenové příčiny („root cause“). Základní příčina je definována jako faktor, který způsobil neshodu a měl by být trvale odstraněn zlepšením procesu. Základní příčina je hlavní problém – příčina nejvyšší úrovně – která uvádí do pohybu celou reakci příčiny a následku, která nakonec vede k problému (problémům). Z definice plyne, že jejím odstranění zmizí problém a to se nám přes úspěšné 30-leté hubení roztoče nepovedlo a máme za sebou 20 let úspěšných úhynů ve kterých se stále zlepšujeme tak, jak o nich přibývá odborných textů.
